Participation in organized leisure among Czech children: sociocultural and ecological contexts and outcomes

ABSTRACT

Organized leisure activities constitute an important source of experience for school-age children in the Czech Republic. Based on data collected in a longitudinal study, the aim of this paper is to explore two issues. Firstly, to what extent is children's participation in extracurricular activities (EAs) influenced by individual level factors that are determined by family's social status (parental education). Our approach extends this question by asking whether and how ecological factors influence EAs participation by both the opportunity structure (i.e. the volume of school-based EA offerings and the proximity to the nearest leisure centre for children) and the type of residential environment (i.e. settlement types signifying socio-spatial dis/advantages). Secondly, it accesses whether the participation in EAs in first grade has effects on subsequent success in the first semester of fifth grade. The findings revealed that parents’ education was the main factor and the residential environment was the second one. These results suggest that not only schools but also the local community may encourage children to engage in EAs. Moreover, we found a positive effect of early participation in EAs on subsequent achievement. However, among seven types of EAs, only the effect of engagement in intellectually stimulating activities was confirmed.

Organizované volnočasové aktivity hrají významnou roli při formování zkušeností ovlivňujících životní šance dětí nejen v České republice. S využitím dat z longitudinálního panelového výzkumu se stať zaměřuje na dva okruhy otázek. Zaprvé, do jaké míry účast dětí na těchto aktivitách ovlivňují faktory na individuální úrovni, zejména sociální status a kulturní zdroje rodiny (vzdělání rodičů), a zda a jak ji navíc podmiňují ekologické faktory. Ty zahrnují jednak strukturu příležitostí (počet nabízených kroužků ve škole, vzdálenost Domu dětí a mládeže), tak i širší sociální prostředí, ve kterém děti vyrůstají (rezidenční typy odrážející sociálně-prostorové z(ne)výhodnění). Zadruhé, analýza panelových dat ověřuje, zda účast na organizovaných volnočasových aktivitách na začátku školní docházky ovlivňuje pozdější školní prospěch v prvním pololetí páté třídy. Výsledky ukazují, že účast na těchto aktivitách je nejsilněji podmíněna vzděláním rodičů, vliv má ale také kontext místa, kde dítě žije a chodí do školy. Naznačuje to, že nejen prostředí školy, ale také milieu místní komunity může napomáhat k zapojení dětí do organizovaných volnočasových aktivit. Výsledky dále dokládají, že participace na těchto aktivitách v první třídě přispívá k lepším školním výsledkům v páté třídě. Podstatné je však rozlišit jejich náplň, ze sledovaných sedmi typů byl vliv na prospěch potvrzen pouze v případě intelektuálně stimulujících zájmových činností (šachové, jazykové a matematické kroužky, čtenářské kluby apod.).

KEYWORDS:

• Primary school children
• Czech Republic
• organized out-of-school activities
• extracurricular activities
• children leisure programmes
• school residential area
• community social resources
• ecological effects
• family cultural resources
• school achievement

KLÍČOVÁ SLOVA:

• děti školního věku
• Česká republika
• organizované volnočasové aktivity
• mimoškolní aktivity
• zájmová činnost
• typ rezidenční oblasti školy
• sociální zdroje komunity
• efekty prostředí
• kulturní zdroje rodiny
• školní prospěch

Acknowledgements

The authors would like to thank the anonymous reviewers for their helpful comments and suggestions.

Disclosure statement

No potential conflict of interest was reported by the author(s).

Notes

1 We use the term leisure based on tradition in the Czech cultural context. In our article, we focus on organized extracurricular activities; however, we are aware that children may experience play when they engage leisure activities and that the terms leisure and play may overlap, as suggested by Stebbins (Stebbins, 2013).

2 Own calculation on the dataset of Eurostat (2017).

3 Own calculation based on data of The Ministry of Education, Youth and Sports (MEYS, 2018).

4 The share of Czech parents who cannot afford regular leisure activities is not only lower than the share of the majority of other post-socialist countries but also is below the EU-28 average.

5 The rural areas distinction is based on the multidimensional concept of residential disadvantage distinguishing four types of peripheries based on low qualifications, lower standards of living and the absence of a middle class; increased risk of social exclusion; facing demographic challenges, and poor accessibility (Bernard & Šimon, 2017). A residential locality was classified as being peripheral village when it occurred in at least one of the dimensions. For the classification of Prague's districts, we used similar indicators (unemployment, low education, low election turnout, etc.) (Kostelecký et al., 2014) according to which we assign them into three groups: standard, substandard and disadvantaged.

6 Here we refer to the same model but omitting parental education; in order to economize on space, it is not included in the table 4.

7 The strong influence of this aggregate mechanism is validated by the preference of this model 3 in Table 4 suggested by the model information criterion, i.e. the lowest BIC.

Additional information

Funding

This work was supported by Grantová agentura České republiky: [Grant Number GACR 20-12023S]; Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky: [Grant Number CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001796]; and presented as a part of the programme framework of Akademie věd České republiky Strategy AV21/14.